4. Psychopat Lolonois
24. 7. 2014
Prolog: Upozornil jsem na to, že mezi piráty byly různé existence. Našli byste tam předlohy pro Černého korzára či kapitána Blooda, ale také pravzory Breivika nebo Hannibala Lectera. Dnes si povíme o jednom psychopatickém mstiteli.
Zničený život: Ve skutečnosti se jmenoval Jean David Nau a narodil se asi roku 1635 ve městě La Sable d´Olonne a byl to úplně normální kluk až do puberty, kdy si ho místo děvčete našli otrokáři. Ano, tehdy neputovali na plantáže jenom černoši, ale také podloudníky nalákaní běloši, kteří se měli obvykle ztratit ze světa. V oné pubertě byl takovými špinavci nalákán na loď, aby zde byl připoután k veslu a poté strávil možná až 10 let v otroctví na maracaibských plantážích. Zmrzačili mu mučením ruku, vymlátili skoro všechny zuby, prodělal malárii a žlutou zimnici. Každého prý později jímala hrůza, když se usmál, protože připomínal smrtku. Jedné deštivé noci ukradl s dvěma černošskými otroky člun a dostal se s ním až na Hispaniolu, kde přebývali bukanýři. Jeden otrok cestu nepřežil. Druhý jménem Mgu se stal pravou rukou našeho ukrutníka. Na Hispaniole si změnil jméno na Francois Lolonois (Muž ze Sable d´Olonne), aby si každý pamatoval, čeho se na něm Španělé dopustili. Nemordoval je pak ani tak pro zlato, ale z pomsty a nenávisti. Kdo ví, co se v něm odehrávalo, ale žádná žena, žádná lahev rumu, ani sebevětší množství peněz ho nedokázalo uspokojit. Vše přijímal s chladným klidem. Jediné, co dokázalo oživit lesk v jeho krutých očích, bylo mordování Španělů.
Z Hispanioly, kde získal první zkušenosti, odešel na Tortugu a po službě řadového mořského vlka získal báječné předpoklady, aby se ohlásil u francouzského guvernéra ostrova. Zde získal vlastní loď, kaperský list a velení pro samostatné operace. Jeho první kapitánskou misí nebylo nic menšího, než stříbrné doly v Campeche na Yucatánu. Nedaleko pobřeží ale jeho loď najela na skaliska a na břehu se sešlo asi jen dvacet korzárů a velitel. Protože neměli žádné zásoby jídla, zaútočili na nedalekou indiánskou osadu. Indiáni se proti nim neměli jak bránit, tak asi z bezmoci pozvali na pomoc nedalekou španělskou posádku. Když piráti odpočívali v domorodé vesnici, byli napadeni jízdní hlídkou a všichni až na kapitána pobiti. Lolonois bojoval, dokud nebyl lehce raněn na noze, pak se pomazal krví a schoval se mezi mrtvoly. Celý Karibik brzo slyšel o tom, že Lolonois je mrtvý. Místo toho se v den porážky po setmění převlékl do uniformy mrtvého vojáka a v Campeche ukradl s několika otroky loď a přeplavil se na Tortugu. Tady si získal pověst nesmrtelného a využil toho na další výpravě.
Dalším cílem bylo středisko obchodu s cukrem na Kubě. Piráti z toho moc šťastní nebyli, ale Lolonois to myslel jinak. Na pobřeží Kuby přepadli rybářskou osadu a nechali to rybáře vyzvonit guvernérovi. Ten poslal strážní loď, ale piráti převlečení za rybáře je zmátli a tak zůstali stát u pobřeží. V noci, když Španělé spali, si pro ně piráti došli a obsadili loď. Až na jediného člověka, který měl vzkázat guvernérovi, co se stalo, Lolonois nikoho neušetřil. Poté, co pobyl hlídky, vyzval všechny muže z podpalubí, aby vylezli ven, že jinak s nimi loď zapálí. Jak lezli ven, jednoho po druhém je Lolonois mordoval kutlasem. Když si otupil ostří, nechal to na svém kolegovi jméne de Puis. Poté s lodí vyrazil na Tortugu a cestou ještě vybrakoval nákladní loď plnou stříbrných a zlatých prutů.
V roce 1666 se Lolonois vrhl v pomstě proti Maracaibu a ve tříhodinové bitvě rozstřílel a pobil posádku pobřežní pevnosti, aby se poté vydal k Maracaibu džunglí. Guvernér Maracaiba byl zkušený voják z Flander a připravil na Lolonoise past. Podařilo se mu ho přivést k bažině, kterou nechal obklíčit svými muži a domobranou. Ta zahájila na piráty palbu a piráti se nemohli kvůli bahnu vrhnout vpřed do útoku. Až Lolonois a jeho důstojník nasekali větvě a podložili si s nimi nohy, aby vylezli vůbec ven. To už se na ně vrhli Španělé, ale piráti je zmasakrovali vrhacími noži a poté dorazili sotva vylezli z bažiny. Poté se vydali do Maracaiba, které našli vylidněné, ale přeci jen zde našli nějakou kořist. Protože chtěli víc, vydali se dobýt nedaleké město Gibraltar, pojmenované stejně jako britská država ve Španělsku a nedaleký průliv. Tady se podařilo pirátům shromáždit výkupné za bohaté měšťany a ukořistit i poměrně dost zlata a stříbra. Polovina pirátů se už ale domů nevrátila.
Přes tento negativní dopad shromáždil Lolonois asi 800 nových mužů a rozhodl se vést výpravu k Nicaragui do města San Pedro. Hned na pobřeží přepadli piráti město Puerto Cavallo, kde ale ukořistili jen několik kůží. Lolonois zde nechal 300 mužů a pokračoval dál do vnitrozemí. Před San Pedrem byl několikrát přepaden Španěly, kteří ho ale ve své nezkušenosti nemohli zastavit. Jen ho rozzuřili a jeho psychóza se projevila hned při prvním přepadu, kdy veliteli španělského přepadu vyřízl srdce, zakousl se do něj a praštil s ním velitelova pobočníka. San Pedro pak dobyl v kruté bitvě pomocí ručních bomb a ukořistil zde obrovské množství cenností. Na zpáteční cestě navíc přepadl opět naditou loď, ale někteří piráti opití slíbeným bohatství se od něj odlomili a pokračovali dál loupit. Lolonois zůstal sám se svou lodí a třemi sty muži. U ostrovů Islas de las Pertas najel na mělčinu. Podařilo se mu však s muži postavit bárku pro 150 mužů, druhá polovina zde zůstala. U Nicaragui při nabírání zásob byl však Lolonois překvapen španělskou armádou a utekl jen s hrstkou mužů. Na další zastávce u Cartagenského pobřeží byl přepaden kanibaly z kmene Darienů, kteří Lolonoise rozervali na kusy dřív, než stačil tasit zbraň. Podobně dopadli jeho muži. Posádka na Islas de las Pertas byla zachráněna pirátským kapitánem z Jamajky….
Epilog: A tak skončil pirát, který nebyl tím zlatem omámeným námořním lupičem, jak bychom si představili klasického piráta. Byl to výtvor lidské arogance a zločinu otroctví. Zkazili mu život a on si ho potom vynahrazoval braním jiných. Byla to stvůra, kterou lidmi stvořené zlo upoutalo řetězy, aby se z nich tato stvůra urvala a zabíjela dokud nebyla sama zabita. Měli se ho proč bát a zcela právem.
Django Bradley